V neděli 13.2.2011 jsme jeli do Hluku k osmému kolu Regionálního přeboru. Byl to zápas dvou družstev, která zatím nevyhrála.

Sestava na zápas se skládala velmi těžce. Začaly jarní prázdniny, a tak dost kluků, se kterýma jsem počítal, nebylo k dispozici. Definitivní sestava se pak utvořila v pátek večer, kdy nejdříve vyjádřil touhu hrát Milan Šácha, což mě potěšilo ze dvou důvodů. Jednak bude sestava silnější a též budou potřeba jen dva mládežníci. Těmi nakonec bylo duo Adam Skrášek a Pavlo Danyuk. Zbylá pětice byla tradiční, ta nastoupila zatím ve všech osmi kolech.

Náš soupeř letos hraje oslaben o dva nejlepší kmenové hráče Jaroslava Halu a Františka Dičera, což se muselo projevit na výsledcích. S jednou remízou byl Hluk na posledním místě, my se dvěma remízami pak jen o bod před nimi.

Ráno byl sraz tradičně u Fialky, kde jsem po menší okružní jízdě (Staré Město – Jiří Vavřík, Kněžpole - Pavlo Danyuk a Mařatice - Adam Skrášek) dorazil o něco později než byla stanovená hodina. Tam již čekala trojice Jara Bílek, který cestou v UH vzal pana Vichorce, a z Veselí vlakem dorazil Jiří Hráček. Mohlo se tedy vyrazit směr Hluk, kde cestou přistoupil pan Šácha. V Hluku se nehrálo na obecním úřadě, ale vedle v hasičárně.

Hrál jsem na druhé desce a vyfasoval jsem nejlepšího hráče soupeře - Jana Šimčíka, který momentálně v Hluku hostuje, protože je hráčem Vlčnova. Hrála se dle očekávání skandinávská jako v partii  před třemi týdny Šácha-Šimčík. Ale ve čtvrtém tahu zahrál černý místo Jb6, což se hrálo ve výše jmenované partii, tah Jb4. V této pozici jsem přemýšlel zda jít do Da4+ což se nabízí, ale tušil jsem, že to bude nějaká léčka. Ale i přesto dávám dámu do boje. To není nejlepší nápad, za chvilku se ocitám v problémech, které mně dělají dva soupeřovi jezdci.

A jelikož jsem pod tlakem, tak jsem i zapomněl na tradiční focení, které dělávám na začátku zápasu. A neuvědomil jsem si to ani po skončení partie, takže dnešní reportáž bude bohužel bez fotek.

Nehraji vůbec přesně, za chvilku mám pěšce méně a krále chyceného bez rošády. Po pár tazích, zhruba po hodině hry, mně nezbývá, než v beznadějné pozici vzdát. Naštěstí už v tu dobu vyhrál Adam Skrášek, který dal mat svému soupeři.

V tu dobu dostává pan Vichorec nabídku remízu od svého soupeře. Při pohledu na partii na poslední desce mu říkám, že ji klidně může vzít, když chce. Při bližším pohledu se pak zdá, že  docela divoká pozici je lepší pro našeho hráče, ale i v popartiových analýzách vznikají různé pozice, kdy jednou to bylo lepší pro bílého, podruhé pro černého. Stav je tedy 1.5:1.5.

Na tahu je černý

Bohužel Pavlo Danyuk na poslední šachovnici zahrál nejhorší možný tah a místo výměny, kdy by měl dvě figury proti věži s aktivnější pozicí, tak ztrácí čistou věž. Ve stejné chvíli je nucen dát dámu za dvě figury i Jara Bílek, což tedy nevěstí nic dobrého a začínám si nadávat, proč jsem nenechal pana Vichorce hrát.

Vlevo pozice Jary Bílka po ztrátě dámy, vpravo Pavla Danyuka po ztrátě věže

V tuhle chvíli dostává v rovné pozici nabídku remízy Jiří Hráček, ale samozřejmě o přijetí nemůže být řeč. Ale pak se začnou dít věci jak u Jary, tak i Pavla. Nejdříve Jara získává dámu zpět za věž, což už je veselejší, a Pavlo zkouší čeřit vodu i s věží méně. Jeho soupeř nehraje přesně, čehož Pavlo využívá k bezchybnému matovému útoku. Jen o několik vteřin později končí i partie na třetí desce, kde domácí Vychorec přehlédl, že po Vxc6 a následném Sxc6 to není po výměně věží zisk pěšce, ale pro šach střelcem, ztráta obou věží i partie.

Stejné partie v závěrečných pozicích

Tím se situace radikálně mění, kdy očekávaný stav 3,5:1.5 ve prospěch Hluku je naopak v náš prospěch. Jurovi Hráčkovi tak říkám, že klidně stačí i remíza, ale jak už to bývá, tak momentálně o ni musí s pěšcem méně bojovat.

V dalších probíhající partiích mezi Milanem Šáchou a Petrem Štefaníkem je náš hráč ve své oblíbené pircce trochu pod tlakem, když mu moc nehrají figury a také Jiří Vavřík se dostává při opačných rošádách pod soustředěný tlak figur Jaroslava Růska.

V pozici na digramu, kdy Jura Vavřík má všechny figury na opačné straně než je jeho král, černý nehraje okamžitě b4, ale po Vd4 dovoluje zapojit do obrany momentálně úplně odříznutou věž na h3. Po pár tazích vzniká pozice z dalšího diagramu, po kterém padá jeden ze  soupeřových střelců.

Mezitím Jiří Hráček dobírá soupeřova pěšce a v rovné jezdcové koncovce, kdy mají oba pět pěšců na stejných sloupcích, zaknihovává remízu, která pro nás znamená jistou zápasovou remízu. S figurou navíc pak nabízí remízu i Jura Vavřík a vítězství je doma. Jako poslední končí partie na první desce, kdy Petr Štefaník nestihl udělat 40.tah v předepsaném limitu. A tak pan Šácha s pěšcem navíc vyhrává a zápas končí v poměru 5,5:2,5.

Musíme si přiznat, že jsme dnes měli štěstí, kterého se nám jinak v průběhu sezóny moc nedostávalo. V tabulce momentálně máme pět bodů, což znamená osmé místo.