26.12. již po několik let jezdíme na turnaj do Vlčnova, kde se hraje již 24 let štěpánský turnaj, letos počtvrté i jako Memoriál Josefa Oharka. Náš oddíl letos reprezentovala dvojice Pavel Růčka a Michal Mašíček.

Celkem se do Vlčnova sjelo 78 účastníků. Nejvýše nasazeným byl obhájce loňského vítězství Josef Mudrák z Kroměříže. Celkem 22 hráčů se mohlo pyšnit elem vyšším než 2000. Pan Mudrák potvrzoval svoje kvality a celý turnaj odehrál na první šachovnici. Povolil svým soupeřům pouze tři remízy v posledních kolech, což mu bezpečně stačilo k prvnímu místu.

Josef Mudrák při partii s Františkem Křížkem

Na předních místech se v průběhu turnaje objevovalo několik jmen. Výhrami v posledním kole si medailové příčky zajistili Jaroslav Sháněl ze Starého Města a Josef Galuška z Veselí nad Moravou.

Zleva Sháněl, Mudrák a Galuška s hodnotnými cenami

Z naší dvojice jsem si na lepší výsledek myslel já, jelikož se mně ve Vlčnově docela dařívá. Osmé místo z roku 2007 už skoro jistě v životě nezopakuji, ale několikrát jsem uhrál 5,5 bodu a skončil kolem dvacátého místa. Pro Michala to byl, pokud se nepletu, druhý rapid dospělých, tak měl zejména získávat zkušenosti v partiích s dospělými. Ale předturnajovou přátelskou partii vyhrál Michal, tak jsem byl zvědav, jak se nám bude dařit v ostrých partiích.

V prvních třech kolech jsme měli oba výsledky dle předpokladů švýcara, tedy s výrazně silnějšími soupeři prohry, s papírově slabšími pak relativně lehké výhry. Michal pak měl v dalších kolech dva silné soupeře (v pátém kole překvapivě Petra Vaňharu z Bojkovic, kterému se nedařilo) a po pěti kolech měl tedy 1/5. Já ve čtvrtém kole porazil Ríšu Štefaníka a v pátém na mně při tradiční „houpačce“ čekal opět silnější soupeř Radim Plášek z Bojkovic.

Richard Štefaník – Pavel Růčka (foto: Petr Symerský)

Toho se mně v zajímavé partii povedlo porazit a po pěti kolech jsem měl tedy slušné tři body. V šestém kole rychle prohrávám s Petrem Partyšem, Michal stejně rychle poráží žáka z Vlčnova. V sedmém kole jsem „pomstil“ Michala, když jsem porazil jeho přemožitele z pátého Petra Vaňharu a Michal v sedmém kole narazil na Tomáše Psotku z Velehradu (ELO 1521). Když jsem přišel k partii, tak na stole byla zajímavá koncovka, kde Michal měl V+J a pět pěšců, jeho soupeř pak V+S a čtyři pěšce.

Michal Mašíček – Tomáš Psotka

Po výměně lehkých figur a jednoho pěšce měl Michal na dámském křídle dva spojené pěšce, na královském pak měl jeho soupeř tři na dva. Koncovka byla lepší pro Michala, ale vyloženě vyhraná nebyla. Michal zbytečně tahal pěšci na královském křídle, místo aby hrál tam, kde měl převahu a dovolil tak soupeři získat volného pěšce a po víceméně vynucených výměnách skončila partie remízou, když na šachovnici zůstali jen králové.

V osmém kole jsem narazil na dalšího hráče z Veselí nebo Boršic se kterými jsem v turnaji jen prohrával (Petr Symerský, Petr Vičar a Petr Partyš). Tentokráte to byl Adam Šimoník, který je z Veselí, ale reprezentuje momentálně v mládežnických soutěžích Boršice. A bohužel „tradice“ byla dodržena a opět prohrávám. Michal pak hraje s Ríšou Štefaníkem. Ten má kvalitu a nějakého pika navíc, ale pozice je stále dost ostrá a Ríša má i horší čas, zhruba 3 minuty proti Michalovým šesti. Ríša pak přehlíží věž a Michal se tak chopil iniciativy. Zatlačil krále na kraj šachovnice, ale jednou figurou mat nedá. Ríša naopak šachováním vytlačil krále na druhou stranu, kde se Michal před dalšími šachy schoval, ale Ríša tak měl pro své tři volné pěšce volný prostor. Michal v této fázi více přemýšlel než jeho soupeř a partie pak dospěla do následující pozice, kdy byl na tahu Ríša a časově to bylo 0:44 pro Michala a 1:27 pro Ríšu.

V této pozici měl Michal jasnou remízu věčným šachem, ale s tím se nespokojil. Uklidil střelce na c2 a pomocí pěšců zkusil partii vyhrát. To se mu nepovedlo, král se po výměnách schoval na druhou stranu a Michal prohrál na čas. K výhře se musel do hry zapojit střelec přes f3, ale několika tahová složitá kombinace se nedá spočítat s pár desítkami sekund na hodinách. Michal se měl spokojit s remízou, ale na druhou stranu zaslouží pochvalu, že když si myslel že by tam výhra být mohla, tak to zkusil. V rapidu, kde víceméně o nic nejde, to nevadí.

V posledním kole jsme oba dostali zhruba sobě rovné hráče. Michal Petra Mošťka z pořadatelského Vlčnova, já Josefa Hurdese z Boršic, který sice má o pár desítek ELO bodů více, ale naše vzájemné partie jsou vždy vyrovnané. Michalovu partii jsem neviděl, ale prohrál a se 2,5 body obsadil 73.místo. Já měl bílé a v sicilce (1.e4 c5 2.f4…) jsme po přeskupování sil ve střední hře rychlou sérií výměn dospěli do pozice, kdy jsem měl pěšce navíc a pocit, že mám partii pevně v rukách na prahu výhry. V tom mě utvrzovala jak dvojice pěšců d6+e5, tak i výrazná časová výhoda asi osmi minut, proti třem pana Hurdese.

V této pozici po tahu soupeře Kg6-Kf7 jsem bohužel zahrál bleskurychle snad jediný prohrávající tah, a to Jd3 říkaje si, že to brát nelze. Soupeřova okamžitá reakce Sxd3 mě proto nemile překvapila…  Pozdě jsem si uvědomil, že pěšec na d6 už se dá králem chytit a po cxd3 vyhrává a4. Samozřejmě se muselo nejprve vložit jasné Ke4 (Ke3) a teprve následně Jd3, kdy už to brát střelcem nešlo pro Kxd3 a jasně za černého prohranou pěšcovku. Jak by se dostal do hry jezdec, tak by černý s horším časem o dost horší pozici jen těžko ubránil.

Touto vlastní hloupostí jsem se připravil o zisk pátého bodu, který by mě se solidním bucholzem posunul na nějaké 28.místo. Místo toho jsem obsadil 50.místo, což bylo o tři místa za mým nasazením. Sice jsem dva papírově slabší hráče porazil, k tomu i dva silnější, prohrál se třemi hráči +2000 a dalším +1900, ale přece jen poslední partie byla černou tečkou za turnajem.

Jinak turnaj probíhal bez problémů. Pořadatelé z Vlčnova zajistili bohatý cenový fond, o bufet s tradiční klobáskou, slivovicí pro neřidiče a dalším sortimentem se starala dvojice Miroslav Žižka a Petr Vávra st. Petr Vávra ml. a zejména jeho sestra Soňa se pak starali i losování turnaje.

cenový fond

Miroslav Žižka a Petr Vávra st. ve slušivých oddílových mikinách

Společná fotka většiny hráčů Vlčnova, kteří si turnaj nejen zahráli, ale rovněž se i podíleli na bezproblémovém průběhu dokládá, kolik členů oddílu je ochotno přiložit ruku k dílu. Nejeden oddíl může závidět.

Společné foto hráčů Vlčnova

Výsledky turnaje jsou ve wordu. Protože se turnaj řídí přes Swiss Perfekt, kde se data neplní z databáze jako při řízení přes Swiss manager, tak ELA moc nesedí, jelikož ne každý zná své ELO. Pár fotek z turnaje je v naší fotogalerii. Článek o turnaji z pera Petra Symerského i s kvalitními fotografiemi je k dispozici na webu oddílu z Veselí nad Moravou.